Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

HISTORIE SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ LUŽANY

    Abychom správně pochopili význam vzniku dobrovolné požární ochrany, podívejme se daleko zpět až do starověku. Kdysi se lidé pravděpodobně naučili užívat ohně dříve, než jej sami dovedli vyvolat. Teprve časem přišli na to, že křesáním nebo třením dřeva o dřevo mohou založit svůj oheň.

      Ale brzy člověk poznal, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. A tak lidé začali hledat cestu, jak se mu postavit.

      V dřívějších dobách byla většina domů dřevěná nebo měly šindelové či doškové střechy. V době, kdy lidé neměli k dispozici žádné hasicí zařízení, připadalo v úvahu jen boření a strhávání hořících domů. K tomu sloužily trhací háky a sekerky, později žebříky a vědra na vodu.

      Z přelomu 15. a 16. století se dovídáme o zákazech a nařízeních, které měly ohni zabraňovat. V té době také přišly na řadu ruční stříkačky. V roce 1755 vydává Marie Terezie „ Řád k hašení ohně“. Další požární řád je vydán za císaře Josefa 2. v roce 1785.

      Uplynulo dalších 100 let, než začaly první pokusy zakládání dobrovolných hasičských sborů. Byly to německé sbory v roce 1854 v Zákupech a v roce 1861 v Liberci. Počátkem šedesátých let se vrátil z Hamburku do Velvar obchodník Karel Krohn. Krátce před svým odjezdem z Hamburku zažil požár velkého obchodního domu a obdivoval práci záchranného sboru, který při požáru zasahoval. Poznal, že záchranáři byli muži odvážní, zřejmě na svůj úkol výborně vycvičeni. Vrátil se tehdy domů s velmi silnými dojmy. A tak z jeho podnětného vyprávění a přesvědčování byl ve Velvarech roku 1864 založen první český dobrovolný hasičský sbor.

 

      V naší obci došlo k velkým požárům v roce 1863, kdy vyhořela celá střední část Lužan. Téhož roku vyhořela usedlost číslo 9 u Kőnigsmarků, nyní u Štětinů. Tato usedlost vyhořela znovu v roce 1891. V roce 1866 vyhořelo stavení v č. p. 26 u Burianů. Tyto požáry a mnohé další jistě daly podnět k tomu, že se uvažovalo o založení dobrovolného hasičského sboru v Lužanech. K jeho založení došlo v roce 1883. 

      Ustavující schůze byla konána dne 3. června 1883 v hostinci U Koláříků. Schůzi zahájil obecní radní mlynář pan Hruška. Nato se ujal slova příručí cukrovaru lužanského Václav Vrabčík, který poukázal na nutnost hasičského sboru a jeho účelu. Přihlásilo se celkem 31 členů, ze kterých byl ihned zvolen prozatímní výbor. Výboru bylo svěřeno vypracování stanov, domácího řádu, zaopatření potřebných peněz a koupě zbroje a náčiní. Pokud se týká domácího řádu, nebyl to velký problém.

     Po založení prvního českého hasičského sboru v roce 1864 ve Velvarech si ještě téhož roku vyžádaly opis stanov z našeho kraje Klatovy a v roce 1867 Přeštice. Větší problém byl se zaopatřením peněz. Prozatímní výbor určil svým členům příspěvky a bylo vybráno 85 zlatých. Finančně mohli ovšem přispět jen členové majetní. Zřejmě z tohoto důvodu se do příští schůze konané 22. srpna 1883 vzdalo členství 8 občanů.

      Výbor požádal o finanční příspěvky mnohé instituce, například Pojišťovací společnost svatého Floriána v Chebu, valnou hromadu cukrovaru Lužanského, pana radu Hlávku, Jeho Veličenstvo císaře Františka Josefa, ale i korunního prince Rudolfa či hraběte Schőrnborna. Ze všech požádaných nakonec přispívala pouze obec Lužany částkou 25 zlatých ročně.

      V roce 1884 zakoupil sbor požární stříkačku firmy Smekal. Smlouva byla uzavřena na cenu 400 zlatých, ale faktura došla na 425 zlatých. Po kontrole bylo zjištěno, že na stříkačku byly přidány 2 blatníky a naviják na hadice. Na návrh velitele byly blatníky i naviják odmontovány a vráceny dodavateli. Na nákup výzbroje a výstroje zapůjčil sboru 300 zlatých předseda Margold. Aby mohla být zaplacena stříkačka, byla uzavřena smlouva s pojišťovací společností sv. Floriána v Chebu, podle které sbor obdržel 400 zlatých na 10 roků bezúročně s tím, že po celou dobu bezplatně povede jednatelství pojišťovny ve zdejší obci.

      V roce 1887 sbor zasahoval u dvou požárů a to v Přešticích a v Lužanech. Za zásahy u ohňů dostal od okresního zastupitelství 8 zlatých a od pana Hlávky 45 zlatých. Za tyto peníze byly zakoupeny dvě ruční stříkačky a jedna svítilna. V témže roce byl v Lužanech uspořádán I. sjezd hasičů z okresů Klatovy a Přeštice.

     V roce 1888 bylo vysláno 10 členů na sjezd hasičstva a výstavu v Rokycanech. Sbor už si mohl dovolit uhradit 12 zlatých za přípřež a 8 zlatých mužstvu na útratu. Na Valnou hromadu do Plánice byli vysláni Vrabčík, Widtman a Burian Antonín.

      V červenci 1889 byla stříkačka vyměněna za novou, na pérách, se svítilnami, dvěma válci na hadice a šesti sedadly pro hasiče. Bylo zaplaceno 50 zlatých a dovozné.

      Hybnou silou lužanského sboru byl velitel Václav Vrabčík. Pro hasičskou myšlenku a práci byl nadšený, byl agilní v práci v okresní hasičské jednotě a pomáhal při zakládání hasičských sborů i v jiných obcích. V roce 1889 byl Vrabčík zvolen čestným velitelem.

      V roce 1890 přistupuje dalších 17 členů. Nyní sbor čítá 43 členů. Zúčastňoval se požárů i v dalekém okolí, jako například v Radkovicích, Kbelnici, Kokšíně, Elhovicích a jinde. V 1892 byl konán první hasičský ples a to na Tučný čtvrtek. Jak udávají záznamy, byla pokladna po tomto plese již „ bezprázdná“ - bylo v ní 200 zlatých, a tak se mohla dokupovat a vylepšovat výzbroj a výstroj. V tomto roce se sbor zúčastnil zásahů při požárech v Dolní Lukavici, Lužanech, Radkovicích a Kbelnici. Ze sjezdu Československého hasičstva, spojeného s jubilejní výstavou v Praze ve dnech 14. a 15. srpna 1891, kterého se zúčastnili naši zástupci, došel diplom a čestné uznání za vystavené předměty. V roce 1896 zasahuje sbor při požárech ve Skočicích, Dolcích, Elhovicích a Příchovicích. Zúčastnil se sjezdů ve Pteníně, Čečovicích, Letinech, Libákovicích a Zemského sjezdu v Praze. Na národopisnou výstavu v Praze byly zaslány fotografie, stanovy, služební řád a opis požárního deníku, které byly poté jako dar předány Hasičskému muzeu v Praze. V tomto roce byly členstvem přijaty stanovy „Pohřební pokladny “.

      V roce 1908 byla postavena kůlna na stroj a pořízeno lezecké náčiní nákladem 1261 korun. Sbor zasahoval u požárů v Kokšíně a ve Skočicích. V dalších letech kůlna nevyhovovala, proto byla zřízena požární zbrojnice z bývalé židovské modlitebny nákladem 286 korun. V roce 1912 zasáhl sbor při velkých lesních požárech ve Skočicích a na Ticholovci, dále pak při požárech budov ve Kbele a v Přešticích.

      V létech I. světové války měl sbor 37 členů, v roce 1918 přistoupilo 10 členů. V roce 1919 zasahoval sbor u požárů ve Vlčí, Přešticích, Nezdicích, V Lužanech u paní Nohavcové a u požáru Rolnického mlýna. Byla založena hasičská knihovna, do které bylo nakoupeno 79 knih. Počátkem roku 1923 se konal manifestační sjezd v Praze, kterého se zúčastnilo 5 členů. Sbor zasáhl při požáru stohu na Dlouhé Louce. V říjnu bylo zakoupeno od firmy František Fešler z Husovic u Brna divadelní jeviště za 4194 korun. Tímto rokem začíná bohatá činnost ochotnického souboru při hasičském sboru.

     V roce 1925 byl konán župní sjezd v Červeném Poříčí, kterého se zúčastnilo 23 lužanských členů. Do hasičské zbrojnice byla zavedena elektřina. V září se zasahovalo u požáru pily mezi obcemi Lužany a Borovy. V tomto roce má sbor 38 členů činných a 36 přispívajících.

      V roce 1928 byl ve dnech 5. - 6. července konán sjezd československého hasičstva v Praze. Zúčastnilo se 15 našich členů, kteří cvičili v první řadě před tribunou. Sbor má nyní 52 činných a 40 přispívajících členů. V roce 1930 byl požár domu číslo 44, tzv. Poldovna. V roce 1933 byla zakoupena nová stříkačka od firmy Hasičské závody za částku 45.000 korun. V tomto roce oslavil sbor 50. výročí založení. Za tu dobu zasahoval u 81 požárů. První stříkačka byla prodána obci Dolany, druhá sousední Dlouhé Louce.

      V době okupace musel sbor odevzdat majetek, a to v hotovosti 6.320 Kčs a na vkladní knížce 3.040 Kčs, celkem 9.360 Kčs.

 

      První poválečná schůze se konala 11. září 1945 v hostinci U Burianů. Dne 23. 2. 1946 byl konán první poválečný požárnický ples se vstupným dobrovolným. Výtěžek z plesu a příspěvků byl věnován místnímu národnímu výboru na pořízení rozhlasového zařízení.

      V roce 1947 zasahoval sbor u velkého požáru v Zeleném. V roce 1948 byl zakoupen autobus z Kodaně za 10.000 Kč.

     Podle zákona o požární ochraně z roku 1950 byl i u nás v roce 1951 zřízen požární sbor. V tomto roce měla místní jednota 82 členů. Bylo ustaveno družstvo dorostenců, jehož vedoucím se stali Josef Valvoda a František Holovský. V roce 1955 se družstvo zúčastnilo okresní soutěže požárních družstev v Nezdicích, kde se umístilo na 3. místě. Za to obdrželo družstvo nové pracovní obleky a zároveň byly pořízeny nové pogumované obleky. Družstvo dorostenců pod vedením Jaroslava Zalabáka získalo v roce 1957 prvenství na soutěžích v Horní Lukavici a v Dobřanech.

      V roce 1958 bylo ustaveno družstvo žáků, jehož výcviku se ujal František Holovský. V roce 1960 bylo započato s náborem do družstva dorostenek, které po několik let vyvíjelo velmi aktivní činnost.

      Kromě lesních požárů a požárů u trati zasahoval náš sbor v roce 1955 v Lužanech u Tykvarta, v roce 1956 na statku Střížov, v roce 1959 u třech požárů v Borovech. V roce 1960 byla zakoupena Tatra 805 od Mototechny z Plzně.

     V roce 1962 byly ustaveny žňové hlídky mládeže, které každoročně pomáhaly chránit úrodu u trati. Nejvíc zásahů mělo družstvo v roce 1963, kdy vyjelo k 28 požárům při trati.

     V šedesátých létech byla velmi bohatá činnost našeho ochotnického souboru. Bylo sehráno mnoho divadelních her. Za všechny jmenujme například Zlý jelen, Václav Hrobčický z Hrobčic, Tvrdohlavá žena, Tři chlapi v chalupě. Kromě herců - ochotníků se o úspěchy divadelních představení zasloužili Matěj Kasl a Karel Budek, kteří pro poutní divadla vždy zbudovali v zámeckém parku hezkou scénu. V roce 1966 však divadelní činnost ustala.

      V roce 1972 při hasičském sboru vzniká dechová hudba Lužanka pod vedením Václava Vlasáka, která působila až do roku 1980. 

     V roce 1973, který je zároveň 90. výročím trvání sboru, zasahoval sbor u požáru stohu v Zeleném a v č. 97 u Kozáků při samovznícení briket.

     V roce 1974 byl místním národním výborem zakoupen vůz Robur, který byl později upraven na speciální požární vozidlo. O rok později se náš sbor umístil na prvním místě v soutěži o nejlepší požární zbrojnici a obdržel odměnu 2.000 Kčs. V témže roce se uskutečnil zájezd do Prahy, kde na Pošumavském večírku v Lucerně účinkovala naše dechovka Lužanka společně se známými soubory Lesankou, Čerchovankou a Polatovou dechovkou.

     V roce 1977 byla dokončena nástavba požární zbrojnice, na které bylo odpracováno 4650 brigádnických hodin. Nejvíce hodin odpracovali členové Budek Karel, Zalabák Josef, Křen Josef, Kalaš Jan a Skála Vladislav. Potěšující je činnost družstva žáků pod vedením Jiřího Jílka a Václava Petrželky. Na soutěžích se velmi často umísťují mezi prvními deseti družstvy a to i přesto, že účastníků hry Plamen bývá 30 i více družstev. Velice kladně jsou také hodnoceny žákovské kroniky. Mimo jiné se žáci podílí na likvidaci několika požárů při žňových hlídkách u trati.

     Družstvo dorostenců postupuje do krajského kola v Konstantinových Lázních, kde v silné konkurenci družstev z celého západočeského kraje obsazuje druhé místo. Tím dosáhlo družstvo zatím největšího úspěchu ve své činnosti. Vedoucím tohoto družstva byl Václav Toušek.  Mimo družstva žáků a dorostu se do soutěží aktivně zapojují také dvě družstva mužů. V roce 1979 bylo založeno družstvo dorostenek.

     Začátek 80. let můžeme charakterizovat jako velmi činorodý. Sbor nadále zapojuje do soutěží družstva žáků, dorostenců, dorostenek a mužů. V obci je organizátorem a propagátorem řady kulturních akcí, např. tradiční požárnických plesů, pouťových zábav, Staročeských májů, rozhlasových relací k měsíci požární ochrany a podobně.

     V roce 1982 se družstvo žáků umístilo na druhém místě v okresním kole hry Plamen, které proběhlo v Lužanech.

     Rok 1983 je pro náš sbor velmi významný. V měsíci červnu proběhly oslavy 100 let trvání sboru. Mnozí si jistě vzpomínáte na bohatou výstavku historických stříkaček i na nezapomenutelnou ukázku likvidace ohně naší koňskou stříkačkou, kterou obsluhovali hasiči v dobových krojích. Členská základna v té době čítala přes 150 členů, výbor má 25 členů.

     Družstvo žáků se v roce 1984 stalo vítězem okresního kola a v Dolním Žandově, kde proběhlo krajské kolo, se umístilo na velmi pěkném druhém místě.

     Výrazného úspěchu dosáhlo dorostenecké družstvo v roce 1986, kdy se stalo vítězem okresního kola a v krajském kole, které proběhlo v Plzni, se umístilo na šestém místě.

     V roce 1987 přichází do Šlechtitelské stanice v Lužanech požární vůz AVIA, který je využíván i naším sborem.

     V roce 1990 zasahoval náš sbor u dvou požárů na polích Zemědělského družstva Přeštice. V prvním případě hořel vysokotlaký lis a ve druhém řezačka TORON. V tomto roce se do soutěžní činnosti zapojuje i družstvo žen pod vedením Dany Kalčíkové. Na okrskové soutěži v Zálesí poráží své jediné soupeřky, ženy z Přeštic a stávají se vítězkami okrsku. Vyhrávají i obvodní kolo ve Stodě a postupují do okresního kola v Blovicích v roce 1991, kde obsadily třetí místo. Družstvo mužů se stále častěji potýká s nedostatečnou docházkou na nácviky a z toho důvodu se zúčastňuje stále menšího počtu soutěží, čímž ztrácí kontakt s ostatními družstvy. V roce 1991 byla též obnovena činnost hasičské vzájemné pojišťovny. Družstva dorostenců a dorostenek pod vedením Jiřího Jílka a Pavla Pěchoučka začínají dosahovat velice dobrých výsledků, zvláště pak družstvo dorostenek. Stávají se vítězkami oblastního, dříve krajského kola a postupují do národního kola. To proběhlo ve Frýdku - Místku a naše děvčata se umístila na pátém místě. Je to zatím největší úspěch v historii našeho sboru.

     V roce 1992 zasahovali členové sboru společně se zaměstnanci šlechtitelské stanice u požáru na poli Zemědělského družstva Švihov v katastru obce Borovy. Požár vznikl od řezačky a vlivem větru hrozilo jeho rozšíření na dosud neposekané pole obilí. Včasným zásahem našich hasičů společně s přeštickým útvarem, který se dostavil s cisternou, byly zachráněny nemalé hodnoty.

     Družstvo dorostenek se stejně jako předešlý rok účastní po vítězství v oblastním kole celostátního kola ve Skalici na Slovensku, kde dosáhly na sedmou příčku ze dvanácti zúčastněných družstev.

     Rok 1993 je rovněž ozdoben účastí dorostenek v národním kole, tentokrát v Brně. Naše dorostenky zde obsadily 6. místo.

     V témže roce se družstvo mužů zúčastnilo soutěže ve Štěpánovicích konané k 80. výročí založení sboru. Na této soutěži obsadilo první místo. V měsíci červnu proběhly oslavy 110 let založení sboru v Lužanech. V soutěži, která se konala při této příležitosti, muži rovněž zvítězili. V měsíci září zasahovali členové sboru v ranních hodinách při samovznícení briket Petra Rýmuse.

     Rok 1994 proběhl celostátně jako rok 130. výročí hasičstva v Čechách. V našem okrese proběhly oslavy v Blovicích a členové lužanského sboru na těchto oslavách předváděli ukázku dobového hašení ohně a kromě toho zajišťovali pořadatelskou službu.

     Družstvo žáků pod vedením Josefa Černého se po krátké odmlce opět začalo scházet a jejich úspěchem v tomto roce bylo druhé místo v okresním kole ve Štěnovicích. Družstvo dorostenců postupuje z okresního kola a v oblastním kole v Sokolově se umístili na druhém místě, což byl jejích největší úspěch za posledních deset let. Družstvo dorostenek se v oblastním kole umístilo na čtvrtém místě. Svůj úspěch v oblastním kole zopakovaly obě družstva i v roce 1995 - chlapci 4. místo, děvčata 3. místo.

     V roce 1995 zasahoval sbor u požáru v č. 28 u p. Rady. V tomto roce byly také pořízeny dva dýchací přístroje SATURN a byli vyškoleni členové našeho výjezdového družstva k jejich používání. Družstvo mužů a žen pod vedením Václava Petrželky ml. se účastní okrskové soutěže konané podle propozic okresního sdružení Plzeň - jih. V disciplínách štafeta 7x50 m a požární útok obsadili první místo a postupují do okresního kola. Okresní kolo proběhlo v Malinci. Muži obsadili 3. místo a ženy v této soutěži zvítězily.

     V květnu roku 1996 zasahovalo výjezdové družstvo společně s dalšími občany Lužan při zatopení garáží v bytovkách, ke kterým došlo po prudkém přívalovém dešti.

     Rok 1996 je posledním úspěšným rokem dorostenců a dorostenek ve vyšších soutěžích. Děvčata obsazují druhé místo na oblastním kole v Plzni druhé místo, chlapci v této soutěži zvítězili a postoupili do republikového kola. To proběhlo ve Strakonicích a naši dorostenci obsadili šesté místo. Tím dosáhli svého největšího úspěchu v historii. Zde je nutno ocenit především úsilí vedoucích p. Jílka a p. Pěchoučka, kteří i přes nedostatek závodníků z Lužan vytrvale objížděli okolní obce, aby se družstva mohla účastnit soutěží v plném počtu. Na výsledcích obou družstev se tak mimo lužanských podíleli i chlapci a děvčata z Nezdic, Dolní Lukavice, ze Skočic, Horní Lukavice, Roupova, Plzně a Oplota. Družstvo žáků se prakticky necvičí od roku 1995 a chybí posily, které z tohoto družstva doplňovaly odcházející závodníky z dorostu. Ke cti družstva dorostenců nutno podotknout, že byli vždy stínovým družstvem chlapců z Hradce u Stoda, kteří cvičili v republice  několikrát a stali se i  vítězi republikové soutěže.

     V roce 2003 proběhly v Lužanech oslavy 120. výročí založení sboru. Při slavnostní valné hromadě obdržel sbor za příkladnou práci stuhu 3. stupně praporu ústředí hasičů Čech, Moravy a Slezska. Odpoledne se uskutečnil slavnostní průvod obcí s položením věnce u pomníku lužanských občanů, kteří zahynuli ve světových válkách, a poté následovala soutěž družstev v požárním sportu na místním hřišti. Součástí oslav byly ukázky hasičů z Přeštic, výstava současné techniky a ukázka letecké záchranné služby.

     V současné době se okrskových a okresních soutěží pravidelně účastní naše družstva žáků, žen a mužů. Sbor úzce spolupracuje s obcí a ochotnickým souborem a významně se podílí na kulturním dění v obci pořádáním hasičského bálu, pouťové zábavy a dětského dne. Významnou činností našeho sboru je práce s mládeží, tj. soutěže, nácviky, soustředění, tematické výlety do okolí a další společné akce.